Nebylo mi ještě ani 50, když mě firma „z organizačních důvodů“ propustila a na uvolněné místo asistentky ředitele přijala 28 letou středoškolačku s perfektní znalostí angličtiny. Má znalost ruštiny, němčiny, VŠ vzdělání a znalost angličtiny na mírně pokročilé úrovni mi k udržení místa nestačily. Další 2 roky jsem se marně ucházela o zajímavá místa asistentek a sekretářek, chabá znalost angličtiny mne vždy v soutěži s ostatními většinou mladšími uchazečkami znevýhodnila. Vrátila jsem se do Lindy, kde jsem si dříve zdokonalovala němčinu, abych si mezery ve znalostech angličtiny zaplnila. Ve své stávající práci sice angličtinu nepotřebuji tak hodně jako němčinu (firma je německá a všichni mí kolegové a kolegyně mluví německy nebo česky), přesto na anglický kurz do Lindy stále chodím. Být 2 roky bez práce v mém věku bylo fakt psycho.

Dcera se nám provdala do Švýcarska. Ženich a jeho švýcarské příbuzenstvo hovoří několika jazyky. Bohužel se tam s naší češtinou a ruštinou moc respektive vůbec nedomluvíme, dcera nám vše musí tlumočit. Chodím teď do Lindy na angličtinu a manželka na francouzštinu. Nechceme být před švýcarským příbuzenstvem za hlupáky.

Od příštího školního roku bude mít vnučka ve škole angličtinu. Já se na základce učila pouze ruštinu a na střední jsem 4 roky studovala jako druhý jazyk němčinu. Zapsala jsem se v Lindě na angličtinu, chci vnučce s angličtinou pomáhat. A vůbec, je to světový jazyk a jeho znalost mi může pomoci v kariéře, ještě nepatřím do starého železa 🙂

Chtěl bych cestovat po světě a ještě si za to nechat platit. Strejda umí jazyky a tak jako pracovník exportu navštěvuje firmy a výstavy v zahraničí. Než to místo dostal, studoval němčinu a zdokonaloval si angličtinu v Lindě.

Přišla jsem o práci, podnik racionalizoval. Jazyky moc neumím a tak místa, co bych brala, obsazovali jiní se znalostí jazyků. Už nějakou chvíli studuji angličtinu v Lindě a práci už jsem také našla. Dokonce mi podnik uhradí část kurzovného, pokud absolvuji alespoň jedno celé pololetí v gramaticko-konverzačním kurzu. A prý se brzy uvolní místo vedoucí oddělení, znalost světového jazyka je pro získání místa vedoucího podmínkou.

Vloni v létě jsme navštívili Itálii. Můj známý Petr se už docela dobře domluvil italsky, kde nevěděl, použil angličtinu. Sklidil za to obdiv mé ženy. Oba jazyky studuje v Lindě a já s manželkou už teď taky.

Příští rok chci odjet pracovat a studovat do Austrálie, bez alespoň částečné znalosti angličtiny můžu jet tak akorát do Horních Kotěhůlek. Proto studuji Jazyky v Lindě.

Pan Václav oslavil své sedmdesátiny již před několika, vlastně před mnoha lety. Anglicky už trošku uměl a tak si k narozeninám daroval jazykový kurz. Chtěl své znalosti jazyka vylepšit co nejdříve a tak se přihlásil rovnou do středně intenzivního kurzu pro pokročilé začátečníky s frekvencí konání 2×2 hodiny týdně. Když na jaře 2020 udeřila pandemie, přešel jeho kurz nyní již pro pokročilé na online výuku po internetu. Pan Václav nemá technické vzdělání a s počítačem nikdy pravidelně nepracoval, spíše jen občas a ještě k tomu nerad. Jeho profesorka angličtiny i já jsme se obávali, že přechodem na online výuku pana Václava ztratíme. Jenže pan Václav je životním optimistou a jen tak se nevzdává. Poprosil svou vnučku o pomoc a ta mu s radostí a nadšením práci s počítačem při online výuce během chvilky vysvětlila. Pan Václav je rád, že o svůj kurz, své spolužáky a svou oblíbenou profesorku angličtiny nepřišel. Stejně se ale těší, až pandemie poleví a on bude moci opět usednout v učebně na své oblíbené místo. Jak vidíte přátelé, není to věk, co nás limituje v našem snažení a ochotě se naučit cizímu jazyku.